Renovace rámu obrazu představuje komplexní proces, který vyžaduje pečlivou práci, znalost dílčích postupů a zkušenosti s historickými technikami i materiály. Z tohoto důvodu by ji měl provádět kvalifikovaný odborník s praxí v oboru. S postupným vývojem malířství, vkusu a technologických možností se proměňovala i podoba rámů – od použitých materiálů přes zdobné detaily až po finální povrchové úpravy. Úspěšná renovace tak vyžaduje citlivý přístup, respekt k původnímu charakteru díla a hlubší znalost řemesla.
Renovace rámu obrazu představuje komplexní proces, který vyžaduje pečlivou práci, znalost dílčích postupů a zkušenosti s historickými technikami i materiály. Z tohoto důvodu by ji měl provádět kvalifikovaný odborník s praxí v oboru. S postupným vývojem malířství, vkusu a technologických možností se proměňovala i podoba rámů – od použitých materiálů přes zdobné detaily až po finální povrchové úpravy. Úspěšná renovace tak vyžaduje citlivý přístup, respekt k původnímu charakteru díla a hlubší znalost řemesla.
Příprava a demontáž obrazu
Před samotnou renovací je zásadní věnovat pozornost zadní
straně rámu. Obraz je nutné šetrně vyjmout a rám od něj oddělit tak, aby
nedošlo k poškození malby či rámu. U starších rámů bývá obraz fixován pomocí
hřebíčků nebo trojúhelníkových plíšků, které často podléhají korozi. U
novějších typů se setkáme se sponkami a plíšky aplikovanými pneumatickými
nástroji. Fixace může být navíc překryta vrstvou tmelu, který se po letech
drobí — ten lze opatrně odstranit mechanicky. Mezi další běžné metody překrytí
patří klihové lepicí pásky nebo novinový papír. Papírové vrstvy je vhodné
nejprve změkčit pomocí klížidla a poté jemně dočistit.
Rám obrazu Františka Josefa I. před restaurováním
Čištění rámu
Rámy bývají často znečištěné prachem, nánosy nečistot,
zbytky laků či barev, které se na nich nahromadily během let nevhodného
uložení. Klíčovým krokem je nejprve důkladně odstranit prach — ideálně suchým
štětcem, který zabrání rozmazání nebo poškození povrchové úpravy během
následujícího čištění. Následně je možné přistoupit k vlhkému čištění pomocí
destilované vody. Nejvhodnější je použití vatových tyčinek, přičemž je nutné
dbát na to, aby rám nebyl příliš promočen. Vlhké části se musí ihned osušit,
aby nedošlo k bobtnání nebo deformaci dřeva. U odolnějších skvrn, barevných
stop nebo hlubších usazenin může být zapotřebí použití speciálních detergentů
či rozpouštědel. I v těchto případech je však doporučeno svěřit práci odbornému
restaurátorovi — nesprávně zvolený prostředek nebo technika může způsobit více
škody než užitku.
Detail rámu obrazu před čištěním a restaurováním
Obnova zdobných prvků rámu
Rámy obrazů bývají často bohatě zdobené reliéfy a ornamenty,
které dotvářejí jejich celkovou estetiku. Tyto ozdoby jsou buď ručně vyřezávané
ze dřeva, nebo odlévané z hmot na bázi sádry či ze směsi šelaku s křídou. Dekorativní
prvky se tradičně odlévaly do forem, následně se aplikovaly na dřevěný podklad
rámu a dále mechanicky opracovávaly, aby měly hladký a jednotný povrch. V
případě, že se některé části nedochovaly, je možné je rekonstruovat metodou
replikace.
Nejprve je nutné identifikovat zachovanou část stejného
motivu v jiném místě rámu. Z této části se vytvoří otisk formou — podle potřeby
se použije silikon, dentální hmota, modelářská hlína nebo vosk. Do otisku se
odlije nový prvek z vhodného materiálu, následně se mechanicky upraví, aby
přesně pasoval do původního místa. Finální úprava zahrnuje zatmelení jemných
přechodů, zabroušení a začlenění dekorace tak, aby působila autenticky. Díky
této technice je možné citlivě obnovit i velmi složitou ornamentiku rámu, aniž
by se narušil jeho historický nebo výtvarný charakter.
Rám obrazu Františka Josefa I., schéma lokalizace doplňovaných místDetail rámu obrazu po vyčištění a nahrazení štukových zdobných prvků
Povrchové úpravy rámů
Povrchové úpravy rámů se v průběhu času proměňovaly –
reagovaly na aktuální výtvarné trendy, technologický vývoj i lokální dostupnost
materiálů. Při restaurování je proto důležité vycházet nejen z jejich vizuální
podoby, ale i ze znalosti vrstvení a použitých surovin.
Rámy bývají často opatřeny několika podkladovými vrstvami,
které tvoří základ pro následné barevné provedení, povrchovou úpravu či
nanášení plátkových kovů. Tradičně se využívaly polimenty z červeného nebo
bílého bolusu, které sloužily jako podklad pro zlacení nebo stříbření. Vedle
plátkových kovů jsou povrchy rámů často opatřeny šelakovými politurami,
barevnými nátěry nebo technikou fládrování. Každá z těchto úprav vyžaduje
citlivý přístup, pečlivou analýzu stavu a znalost materiálů.
Detail rámu obrazu po zlacení
Závěrečná montáž obrazu
Po dokončení všech renovačních kroků – od čištění, přes
opravu ozdobných prvků až po povrchovou úpravu – přichází na řadu finální
montáž. Obraz se šetrně vloží zpět do rámu a fixuje se odpovídající technikou
podle stáří a konstrukce rámu. Důležité je, aby montáž respektovala nejen
bezpečnost obrazu, ale i estetiku a historický kontext. V případě renovovaných
rámů je vhodné použít reverzibilní a nedestruktivní způsoby upevnění, aby bylo
možné v budoucnu provést případné další zásahy bez poškození díla.
Odbornou péči o obrazy a rámy nabízím e svém ateliéru.
Neváhejte se na mne obrátit e-mailem na: lucie@restatelier.cz
Rám obrazu po kompletaci s olejomalbou Františka Josefa I. z roku 1869 · Foto: Arnošt Moucha
Pozlacování plátkovým kovem je řemeslná technika s historickými kořeny. Ve výtvarném i restaurátorském oboru se používá k obnově či dekoraci rámů obrazů, sádrových objektů, dřevořezeb nebo architektonických prvků.
Samotné čištění obrazů někdy zvládne divy. A když jde čištění ruku v ruce s konzervací, nejde již jen o estetický zásah, ale o způsob, jak zabránit nebo zpomalit degradaci stárnutím, zachovat původní charakter díla a prodloužit jeho životnost.