Kintsugi (金継ぎ), doslova „zlaté spojení“, je tradiční japonská metoda opravy rozbité keramiky nebo porcelánu, při níž se zásah nejen přiznává, ale záměrně zvýrazňuje pomocí zlata či stříbra. Praskliny, lomové hrany i doplňky se stávají součástí nového vizuálního celku. Oprava není pouhou technickou korekcí, ale uměleckým procesem, který transformuje předmět a začleňuje jeho narušení do jeho identity.

Renovace rámu obrazu představuje komplexní proces, který vyžaduje pečlivou práci, znalost dílčích postupů a zkušenosti s historickými technikami i materiály. Z tohoto důvodu by ji měl provádět kvalifikovaný odborník s praxí v oboru. S postupným vývojem malířství, vkusu a technologických možností se proměňovala i podoba rámů – od použitých materiálů přes zdobné detaily až po finální povrchové úpravy. Úspěšná renovace tak vyžaduje citlivý přístup, respekt k původnímu charakteru díla a hlubší znalost řemesla.

Samotné čištění obrazů někdy zvládne divy. A když jde čištění ruku v ruce s konzervací, nejde již jen o estetický zásah, ale o způsob, jak zabránit nebo zpomalit degradaci stárnutím, zachovat původní charakter díla a prodloužit jeho životnost.

Pozlacování plátkovým kovem je řemeslná technika s historickými kořeny. Ve výtvarném i restaurátorském oboru se používá k obnově či dekoraci rámů obrazů, sádrových objektů, dřevořezeb nebo architektonických prvků.

Index lomu je jedním z nejdůležitějších pojmů v optice a hraje zásadní roli při porozumění tomu, jak se světlo šíří různými materiály. Tento fyzikální parametr vyjadřuje, jak moc se světlo „zpomalí“ a změní směr při průchodu z jednoho prostředí do druhého. Index lomu je nepostradatelný pro širokou škálu aplikací, od navrhování brýlí a optických čoček až po zkoumání přírodních jevů, jako jsou duhy či lom světla na vodní hladině

Renovace a restaurování porcelánu jsou dva rozdílné přístupy k péči o historické a umělecké předměty. Přestože jejich cíle mohou být podobné, metodologie i výsledky se výrazně liší.

Růžový porcelán, symbol romantiky a elegance a někdy i turistického kýče, má za sebou zajímavou historii. Od počátků výroby na Karlovarsku až po současnou produkci v Loučkách se tento jedinečný materiál stal ikonou karlovarského porcelánového umění. Jak vznikal, jaké technologické inovace přinesl a co jej činí tak výjimečným?

A co je vlastně pravý cibulák? Je to ten z Dubí, ten z Míšně, nebo snad jeho původní verze z Číny? Abychom našli odpověď, musíme začít od samého počátku a mrknout se na tento všudypřítomný vzor trochu podrobněji.

Uranové sklo snadno poznáte podle jeho výrazného žlutozeleného odstínu, připomínajícího barvu zvýrazňovače. Jak napovídá samotný název, jeho barevnost je způsobena přítomností stopového množství uranu ve sklovině.