Správné péče o předměty historické hodnoty prodlužuje jejich život o desítky let. Podívejte se, jak na to.
Klíčovou roli v adjustaci starožitných předmětů hraje prostředí. Teplota, vlhkost, světlo i způsob uložení mají přímý vliv na stabilitu materiálů a dlouhodobou životnost. Odborně se tomu říká preventivní konzervace — tedy soubor neinvazivních opatření, která můžeme udělat, abychom předmětu zajistili co nejdelší život bez nutnosti zásahů. Správné podmínky dokážou zpomalit stárnutí materiálů, předejít praskání, blednutí dekorů nebo uvolňování spojů a často jsou účinnější než jakýkoli pozdější restaurátorský zásah.
Stabilní teplota a vlhkost
Samozřejmě existují doporučené teploty a úrovně vlhkosti pro skladování jednotlivých materiálů, ze kterých jsou starožitné předměty vyrobeny. Jenže běžný člověk nechce žít v podmínkách depozitáře. Jak k tomu tedy přistoupit v domácím prostředí?
Základem je stabilní klima bez extrémních výkyvů — a to už zní mnohem více lidsky. Restaurované předměty je obecně vhodné umisťovat tam, kde na ně půl dne nepraží slunce. Obrazy nepatří ke krbu, kde se neustále střídá teplota, ani do míst s trvalým průvanem.
Stabilita prostředí je totiž pro jejich dlouhodobé zachování důležitější než přesné číslo na teploměru.
Opatrné vystavení
Vystavené předměty by měly být umístěny na stabilní podložce a mimo místa, kde se extrémně práší. Obrazy by se neměly přímo dotýkat vlhkých zdí. Předměty, které nechcete vystavovat, je vhodné pečlivě zabalit do krabice a uložit na čisté, suché místo, kde mohou bezpečně počkat, než pro ně najdete vhodné uplatnění v interiéru.
Běžná péče
Pověšené obrazy je dobré občas jemně otřít prachovkou. U starožitného porcelánu, který nebyl restaurovaný, je možné provést šetrné čištění vodou s neutrálním mýdlem. U restaurovaných předmětů je ale lepší mokrému čištění vyhnout se — stačí je opatrně oprášit nebo otřít měkkým hadříkem z netkané textilie. Tak předejdete poškození retuší i povrchových úprav.